Krokový motor je vícepólový stejnosměrný synchronní motor využívající elektromagnetickou indukci, který skládá svůj pohyb z množství malých kroků
Krokové motory se používají především pro přesné polohování bez použití koncových snímačů, enkodérů a často také brzdy. V mnoha aplikacích při použití zpětné vazby dokáže nahradit servomotor, který bývá mnohem dražší variantou pohonu.
Řízení krokových motorů je velice jednoduché - pomocí driveru (výkonového modulu) se převádí řídící signály pulsy/směr na elektrické pulsy ve správných sekvencích, které budí jednotlivé cívky statoru. Sekvence vstupních el. pulsů udává směr rotace hřídele a frekvence vstupních el. pulsů. udává rychlost otáčení.
Krokové motory se používají při konstrukci jednoúčelových strojů, v přesné mechanice, regulační technice, robotice apod.
Výhody krokového motoru:
- Úhel natočení hřídele je přímo úměrný počtu vstupních impulsů.
- Rychlost otáčení je úměrná frekvenci vstupních impulsů.
- Řízení v otevřené smyčce bez nutnosti polohové zpětné vazby.
- Rychlá a přesná reakce na zrychlení, zpomalení a změnu směru otáčení.
- Nekumulativní chyba polohování (± 5% z kroku úhlu).
- Velký točivý moment při nízkých rychlostech otáčení; není potřeba používat převodovky.
- Velký statický moment.
- Aretace v zastaveném stavu.
- Obousměrný provoz.
- Krokový motor může být přetížen a zastaven bez poškození.
- Vyšší životnost, protože motor nemá kartáčky a komutátor.
- Rotor je u většiny motorů uložen v přesných kuličkových ložiscích
Nevýhody krokového motoru
- Jsou při určitých rychlostech otáčení náchylné k rezonancím.
- Nejsou vhodné pro vysoké rychlosti otáčení.
- Pokud dojde ke ztrátě kroku, je ztracena poloha poháněného stroje a systém musí být znovu inicializován.
- Mají menší točivý moment než AC nebo DC motory srovnatelné velikosti.
- Ztrácí moment při rostoucích otáčkách.
